I WANT IT, I GOT IT

Tenhle článek jsem měla v hlavě už nějaký ten pátek a původně se měl jmenovat "jsme svého štěstí strůjci", ale pak Ariana Grande přišla s novým songem, a ačkoliv je to jeden z jejích nejhorších výtvorů vůbec, na frázi "I want it, I got it" asi něco bude. 

Spoléháme na štěstí a náhodu

Musím říct, že není moc věcí, které mě rozpálí do běla, ale jednou z nich je, když někdo někomu řekne "wow, ty máš ale štěstí". Když jsem byla mladší, tuhle frázi jsem slýchávala neustále (dneska už tolik ne, asi je to proto, že už toho tolik ze svého soukromí nesdílím). "Ty máš ale štěstí, že jsi se dostala na školu v zahraničí", "ty jo,ty máš štěstí, že můžeš cestovat", "ty máš štěstí, že máš fotku s Justinem Bieberem", "ty máš štěstí, že jsi zhubla", "štěstí tohle", "štěstí tamto"... Ani jedna z výše zmíněných věcí nebyla o štěstí. Na školu v zahraničí jsem se dostala, protože jsem strávila hodiny hledáním informací o tom co a jak s přihláškou, jak vůbec všechno finančně zvládnout, jak napsat motivační dopis tak, abych zaujala a dostala se na školu, na kterou jsem chtěla. Cestovat jsem mohla, protože jsem celý rok chodila do práce a dávala si peníze stranou a namísto útraty finančního daru k narozeninám v baru za pár létajících jelenů jsem si to pětikilo dala stranou. S tou fotkou to bylo zrovna tak - propočítávání pravděpodobnosti a trochu vyčůranosti, ale celkově to byla sázka na jistotu. Hubnutí ani snad nebudu komentovat. 






Myslím si, že lidé používají slovo štěstí jako výmluvu, proč oni to a to nemůžou. Zní to totiž lépe, když někdo řekne, že takové štěstí nemá než když přizná, že se mu nechce investovat tolik času a práce. 

Je také strašně jednoduché říct, že nemůžu, protože ta cesta nebude tak jednoduchá, jako má soused. Žijeme ve světě, ve kterém nemáme všichni stejné podmínky a někdo má tu cestu asi trochu jednodušší v určitém aspektu, ale věřte tomu, že se to vyváží zase jinde. Někdo chce být CEO a pokud jste ze zámožné rodiny s kontakty, asi je to pro vás jednodušší se k pozici dostat, nicméně díky těm kontaktům jsou na vás kladeny vyšší nároky než na mě, které třeba bude trvat cesta na danou pozici o dvacet déle, ale nikdo nebude pochybovat o tom, že tam patřím, protože tatínek se za mě nemusel přimlouvat. Všechno má své plusy a mínusy. Důležité je, že dneska v našich končinách (tím myslím západní svět a moderní Evropa). má každý šanci se dostat tam, kam si zamane, pokud opravdu chce a dá do toho všechno. Jak jsem řekla, ten strat máme každý jiný, ale to neznamená, že tu příležitost všichni nemáme stejnou. Z tohoto důvodu mě strašně rozčiluje tahle nová vlna ublížených feministek, osvícených levičáků a bojovníků za sociální spravedlnost, protože tyhle skupiny šíří myšlenku, že pokud nejste "priviledge", nemáte šanci to někam dotáhnout. A pokud jste to někam dotáhli, může za to váš původ a rasová nadřazenost. 



Šaty: Greenpoint Fashion
Kabát: Primark
Boty: Koi Footware
Hodinky: Daniel Wellington

Já vám naopak chci říct, že můžete všechno na světě. Stačí jen chtít i přes to, že ta cesta nebude vždy tak jednoduchá a růžová, jak byste si asi přáli. Ne všechno půjde podle plánu a kolikrát jej budete muset změnit a improvizovat. Bude třeba nějaká ta investice.. peněz, času, úsilí.. Čas od času bude třeba udělat krok zpět a vykročit jiným směrem, ale pokud opravdu chcete, tohle překonáte. A nesázejte na štěstí, protože to je jen mýtus, který platí jen u výher v loterii. Spoléhejte sami na sebe a vaše odhodlání. 


4 comments

  1. Nekompromisné ale pekné. Platformy, ktoré spomínaš (ublížení ľudia) len poskytujú pocit súdržnosti a možnosti úniku pred všetkým pre chronických sťažovateľov. Áno niektoré veci rbobia dobre, určite. Ale toto je vedľajší efekt, s ktorým súhlasím. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Díky za komentář :) jsem ráda, že se článek líbil

      Delete
  2. Souhlasím s Platanem. Surové, a pravdivé. Kdysi jsem od autora 7 návyků skutečně efektivních lidí (Coveyho) četla, že jediný, kdo může změnit myšlení nebo svůj postoj, jsme my sami.

    I když bych si tedy také moc přála, aby lidé "procitli" a dokázali sami sebe zhodnotit, je jen na nich samotných, zda si k sobě myšlenku pustí a začnou se podle ní chovat. Jak píšeš - vidět v něčem štěstí a v něčem dřinu není jednoduché. Není to pro každého. :-)

    "Naštěstí" už mě k tomu nic nenapadá, takže končím s komentářem.

    ReplyDelete