BEST SKINCARE PRODUCTS UNDER £10

As I said many times, I believe that the key to a wonderful makeup is a good skincare and nothing is worth an investment more than skincare products. At the same time, however, the price tag is not always a quality indicator and some of the high-end products are not as good as they should be and some of the drugstore skincare is literally to die for. Today I will show you what products under £10 I fell in love with.

Neustále to opakuji. Klíčem ke krásnému líčení je dobrá a kvalitní péče o pleť a pokud je třeba investice, tak jsou to právě produkty, které se vám postarají o pleť. Nicméně je pravda, že cena se ne vždy dá pokládat za ukazatele kvality a některé luxusní výrobky nejsou ani z poloviny tak dobré, jako ty levnější. Dneska jsem si pro vás připravila článek právě o těch levných produktech, které jsem si zamilovala a za nic bych je nevyměnila.




L'oreal Pure Clay Detox Mask

It is no secret that I love L'oreal skincare. I am very impressed with their products and one of my favourites is their clay mask. It cleans my skin well and leaves it smooth for few days. This mask is available from Notino for 7.90.

Není žádným tajemstvím, že jsem si oblíbila péči o pleť od L'orealu. Poslední dobou mi sedlo opravdu všechno, co mi od L'orealu přišlo pod ruku a jedním z mých absolutních favoritů je právě ona jílová maska, protože pleť skvěle vyčistí a zanechá ji jemnou a vláčnou. Masku najdete na notinu za 279kč.






Peeling Anti-Blackhead Sugar Scrub

Speaking of L'oreal, their sugar scrubs are very popular and I also did fell in love with the Kiwi one. If you want to read little more about this scrub, I have reviewed it here. This sugar scrub can be bought from notino for 8.40.

Když už se bavíme o L'orealu, nemohu samozřejmě vynechat cukrové scruby, které jsou poslední dobou opravdu všude. Jako většina ostatních, i já podlehla kozlu zelenému scrubu s kiwi a pokud vás zajímá trochu víc, nedavno jsem napsala na tyto scruby recenzi, kterou najdete tady. Jinak scruby jsou k dostání na notinu za 255 kč.


Garnier Botanical Toners

I tried many toners in my life but none of them impressed me as much as the Botanical toners from Garnier. They are super affordable and there is an option for each skin type. My favourite one is the rose water toner - it is perfect for a dry skin. The rose water works as a replacement for alcohol so it cleans the skin without drying the hell out of it. All of the toners are available at notino for only 2.90! 

Ačkoliv jsem velký fanda micelárních vod, po každém použití vezmu toner a pleť vyčistím od toho nepříjemného povlaku, který zanechává snad každá micelárka. Nejraději mám tonery s růžovou vodou, protože růžová voda desinfikuje jako alkohol aniž by zanechávala pleť suchou a iritovanou. Nejlepší toner, jaký jsem kdy měla, je ten od Garnieru z kolekce Botanical a po příjemné zkušenosti jsem dala šanci i těm ostatním. A udělala jsem dobře, protože celá tato kolekce tonerů je naprosto perfektní. Tonery najdete na notinu za 85 kč.





L'oreal Serum Skin Perfection

Another L'oreal goodie is this facial serum. I saw the blue one in the shops and I really wanted to buy it at some point but well, I didn't. However, then I saw this pink serum on Notino for a very decent price and I had to give it a try after all. It works well as a radiance booster but it will not replace the moisturiser. It also smells lovely. You can buy the Skin Perfection Serum from Notino for 3.90.

A zpátky k L'orealu. Na pleťová séra nedám dopustit od doby, co jsem objevila ideální sérum od SkinChemists. Bohužel, SkinChemists není levná značka a tak nezbývá než najít nějaký ten levný dupe a díky bohu, L'oreal jej má. Sérum skvěle vyživuje a pleť rozzáří nicméně, pleť moc nehydratuje. Sérum také skvěle voní. Sérum je k dostání je na notinu za 119 kč.


Botanics face balm

I am sure I have mentioned this balm before and I have no shame in talking about it again. It is just so good, it makes my dry skin glow and usually, I do not even feel like wearing makeup when I have this on. It is not really for hydration or anything else, but it will make your skin look really healthy without makeup.

Jsem si jistá, že jsem se o tomto balzámu na obličej už zmínila, ale nemohu jej z tohoto článku vynechat. Skvěle sjednotí pleť a dodá ji lesk (a pokud jste vyblití jako já, tak i barvu). Tenhle balzám je ideální pro dny, kdy se vám nechce líčit, protože s tímto balzámem to není třeba.






That's everything from me for today. If you like this post, I would appreciate if you followed this blog and checked out my social media :) I also have ace giveaway on my IG (you can win YSL Black Opium). 

To je pro dnešek vše. Pokud se vám článek líbil, byla bych moc ráda, pokud byste mi dali follow a stali se tak pravidelnými čtenáři. Mimo jiné, na mém IG je super giveaway, ve které můžete vyhrát YSL Black Opium.

Follow me on Instagram │ Facebook │ Twitter │ Youtube │





S FLAŠKOU BAILEYS SE TO LÉPE TÁHNE

Jak jste si asi všimli, poslední dobou jsem se trochu rozkecala a krom kosmetických recenzí sem přidávám i mé post-adolescentní výlevy. A kupodivu, ono se vám to líbí, takže i dneska se s vámi podělím o pár momentů mého poměrně všedního života aneb jak jsem zakončila bakalářské studie. Respektive pár žlebtů o tom, jak jsem dva týdny pořádně nespala a jak jsem se rozhdola, co bude dál.





Zkouškové mi skončilo na začátku května (Máj). Celý rok jsem dřela jak mezek, létala ze školy do práce, z práce domů k učení a pak zase znovu do školy, protože moji nadřízení ve staré práci úplně nepochopili, že časovou flexibilitou při dvanáctihodinové smlouvě není trojnásob naslibovaných hodin. Nicméně, dřina se vyplatila a já do jisté míry uspěla, alespoň co se prvního semestru týká.




Po Vánocích přišel Honours project (placement, praxe, výzkum, říkejte si tomu jak chcete) při kterém jsem dřela třikrát tolik a při kterém jsem málem skončila v nějakém ústavi pro duševně vyčerpané, protože můj studentský kolega byl opravdu dárek z nebes, který celý skvělou zkušenost s mikroskopickými červi úplně pokazil - to je tak těžké nehrabat do společné petriho misky upatlanými prsty?! No bylo to peklo, ale i tak se všechna ta dřina vyplatila - alespoň si to myslím.


Byla jsem na dobré cestě za 1st class degree (prostě áčka), jenže pak přišly zkoušky a já asi zpanikařila anebo co. Pohnojila jsem, co se dalo a tak jsem po zkuškách upadla do těžké deprese a částečného alkoholismu - a ne, neberu depresi na lehkou váhu, mám v tom přeci titul (napsala bych smajlíka, který protáčí oči, ale nejsem na telefonu, a tak si jej musíte pouze představit).


Po dvou týdnech přišel den D - výsledky budou vyvěšeny ve výzkumném institutu, kde se všichni schromáždíme a mrknem, jaký titul nás vlastně čeká. Ačkoliv jsem byla připravena na nejhorší (2:2 což jsou céčka. Zase jsem jako veděla, že jsem prolezla, ale céčka mi uzavírají cestu k doktorátu), věděla jsem, že jsem trochu emocionálně nestabilní a jediné, co by mi pomohlo tento moment přežít byla flaška dobře vychlazeného Baileys, ale to si samozřejmě na akademické půdě nemůžu dovolit - na druhou stranu nějaká češka, co uprostřed narvaného sálu obkopena ostatními studenty, profesory a vědci propukne v hysterický pláč a mentální zkrat je zcela v pořádku. Poslala jsem tedy přítele, co v této budově pracuje, aby to omrknul a výsledky mi předal, až přijde domů z práce.





A tak jsem čekala, zahalena v černé od hlavy až k patě s mrtvolným pohledem, trochu posilněná, tentokrát rumem. Když v tom mi zazvonil telefon, ve kterém mi přítel pogratuloval k 2:1 (béčka) a já propukla v hysterický pláč přesně, jak jsem plánovala - nicméně v tomto případě jsem bulela jako želva, protože má budoucnost není ztracena a já mohu v klidu plout dál k doktorátu.



(Šaty jsou od Blooming Jelly)

Když už jsme tedy u toho doktorátu, rozhodla jsem se ještě trochu tu zodpovědnost posunout o rok a udělat si Master's degree (něco jako Mgr), protože proč vlastně ne, kdo by se nechtěl upsat na rok k něčemu, co vlastně nepotřebuje (mgr tu není potřeba k pokračování v doktorátu, pokud máte dobré známky) a co ho dostane do desetitisícového (musím podotknout že bohužel v librách) dluhu. Well, why not! Ve skutečnosti ještě nejsem připravena na to, rozhodnout defiitivní směr mé kariéry a onen rok mi, doufám, pomůže s nějakou tou seberealizací.

A to je tak nějak vše. Ještě bych snad dodala, že jsem momentálně ve fázi rozhodování se mezi Genetikou a Molekulární medicínou. Ach jo, to jsou zase problémky. No nic pac a pusu a zase někdy na... čtenou. Pááááá


Follow me on Instagram │ Facebook │ Twitter │ Youtube │

GOODBYE DRY SKIN

CZECH VERSION HERE/ ČESKÁ VERZE TADY

As you may know, I struggle with a dry skin - not so much when I am in Aberdeen which is a town by the sea, but whenever I go home to the Czech Republic, my skin starts acting out and finding a product that would work well with my skin is a struggle.


I was lucky enough to receive some products against dry skin from Bioaroma.cz to test. This brand was recommended to me by La Tereza and she was kind enough to pass my details onto their PR team. Also, big shoutout to Bioaroma.cz for sending me the parcel from the Czech Republic to the UK which was not cheap.

Few words about the company. This brand comes from Greece and it is known for their 100% natural products that don't contain any water, chemicals or preservatives. Products are not tested on animals and they are inspired by ancient recipes for skincare and cosmetic products.


My favourite product is the body cream with olive oil, jasmine and sandalwood. Lately, the tattoo on my arm started acting out. The skin is very dry and the tattoo is itchy which would be pretty normal for a reaction if I did not have this tattoo for three years already. I tried everything I had at home but nothing calmed and hydrated my skin as much as this cream from Bioaroma and from this experience I know, this brand is definitely worth it.




The body cream is very concentrated and it is ideal for dry skin - particularly for a summer after sunbathing (unless you want your skin to peel off). It is great to a sensitive skin as well.


Another product I have received is the 24h Face cream with beeswax, dittany, labdanum and mandarin. It is designed for a dry skin and I have to say it is actually for a dry skin, not like some creams from a drugstore that just pretend to be for a dry skin. I would even say it is too much for my skin when I am in Aberdeen but it will be ideal for my time at home in the Czech Republic.



And last but not least, I have here the Aloe Vera Moisturising Gel. This is another product that helps with my tattoo issues because it is designed for an irritated skin. Once again, it is very very concentrated and it calms the skin a lot. I would recommend it particularly for the summer because it will be full of sunburns and mosquito bites and this gel will save your butt (I mean skin).




If you are interested, you can find more information about the brand at Bioaroma.gr and you can buy some of their goodies from Amazon.


Follow me on Instagram │ Facebook │ Twitter │ Youtube │

OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM BEZ NÁPLNĚ ANEB CO PO MATURITĚ

Jak už jsem možná zmínila (stodvacetkrát na sociálních sítích), brzy budu promovat. Můj undergrad je hotov a mně nezbývá nic jiného, než jít dál do zaměstnání, anebo pokračovat ve studiích. To samozřejmě nebude snadná volba, a tak ji trochu oddálím a místo úvahách o budoucnu sepíšu článek o tom, jak byl rok po maturitě úplně na pikaču. 

Rok po maturitě jsem se rozhodla vystudovat univerzitu ve Skotsku a od té doby slýchávám různé ego-posilující pochvaly typu "je skvělé, jak si jdeš za svým" anebo "you have your shit together". Pravda je ale taková, že nemám a nikdy jsem neměla. A tom bude dnešní článek - o krkolomné cestě od zdrávky přes žurnalistiku v Praze, FEL v Plzni až k Neuroscience ve Skotsku, o tom, jak jsem nevěděla, co bude dál a o tom, jak všechno dobře dopadlo. 



V květnu 2013 jsem úspěšně složila maturitní zkoušku na Střední a Vyšší zdravotnické škole v Plzni a poté cílevědomě usedla k přijímacím zkouškám na Karlovu univerzitu v Praze. Chtěla jsem studovat žurnalistiku a ačkoliv všechno nasvědčovalo tomu, že se na první pokus nedostanu, já si byla jistá, že v září 2013 nastoupím do Prahy se vší parádou. No, nenastoupila jsem. A protože jsem byla arogantní idiot, neměla jsem nic v záloze. A tak jsem v září místo do Prahy nastoupila na Fakultu elektrotechniky v Plzni - což byl samozřejmě jen sychr, který mi dopřál status studenta na tento prázdný rok, protože já opravdu nejsem technický typ (což by vám ostatně potvrdila moje učitelka fyziky ze střední). 

Tohle léto po maturitě a později i půl rok na FELce bylo snad nejtěžší období, které jsem do té doby prožila. S tímto neúspěchem se můj plán sesypal jako domeček z karet a já neměla v záloze plán B. Nevěděla jsem co dál, žurnalistiku jsem už zkoušet nechtěla a pokračování na FELce rozhodně nepřipadalo v úvahu. A tak jsem byla zmatená, zklamaná, smutná a veškerý můj optimismus se vytratil. Můj dlouhodobý sen byl jít do zahraničí, ale dobře jsem věděla, že pokud bych šla za prací třeba do Londýna, do školy bych se už asi nevrátila, a to jsem také nechtěla. 




Tak jsem se tedy babrala na FELce a postupně usoudila, že medicína (kterou jsem chtěla dělat od malička) bude tou nejlepší volbou. V mezičase jsem se vydala na dovču do Glasgow, kde jsem se poprvé začala aktivně zajímat o možnost studia v zahraničí. Do té doby pro mě studium na některé z prestižnějších univerzit bylo naprosto mimo mou ligu jak intelektuálně, tak finančně. Naštěstí jsem ale narazila na článek, ve kterém jsem se dozvěděla, že pro studenty z EU je studium na skotské univerzitě zadarmo (děkuji SAAS). A protože žádný z mých narychlo sesmolených plánů, které jsem měla, nebyl zrovna ideální, rozhodla jsem se zkusit své štěstí v zahraniční škole. 

Jak jsem se dostala k neurovědám už nevím, ale každopádně poslala jsem přihlášku na čtyři nejlepší školy ve Skotsku a jedna z nich mě přijala (respektive, v momentě, kdy jsem obdržela bezpodmínečné přijetí od University of Aberdeen, na ostatní jsem ani nečekala). A tak jsem se dostala do Skotska. Sbalila jsem si raneček ... dobře, lodní kufr... a vydala se vstříct mému novému životu v Aberdeenu. A víte co? Dopadlo to dobře. Našla jsem si přátele (snad) na celý život, přítele, poznala novou kulturu a po čtyřech letech na Uni si nesu spoustu neobvyklých zážitků jako třeba účast na přednášce nositele nobelovy ceny. 



A proč o tom vlastně píšu? Dobře si vybavuji, jak ztracená jsem byla, a jak moc nejistá sama sebou jsem se cítila po tom, co jsem se nedostala na školu, protože jsem nevěděla, co dál. Jsem si jistá, že si podobných obdobím projde nejeden maturant, a já vám chci jen říct, že všechno zlé je k něčemu dobré. Kdyby všechno vyšlo tak, jak jsem si původně přála, nejspíš bych byla zaseklá v Praze s vystudovanou školou, která asi nebyla tím pravým ořechovým a byla bych stejně ztracená, jako jsem byla, když jsem se tehdy na školu nedostala. 

Pokud nevíte, co dál, nezoufejte. Otevřete se novým možnostem a občas se zastavte a mkrněte kolem sebe. Ideální řešení může být hned na dosah ruky, a vy jste si jej prostě jen nevšimli, protože jste hledali něco, co za nalezení vlastně ani nestálo... ach jo metafory mi nikdy nešly. 

Každopádně, tohle je ode mě pro dnešek vše. Doufám, že se vám článek líbil. 

Follow me on Instagram │ Facebook │ Twitter │ Youtube │