Skotsko: Stonehaven

Cestování je skvělá věc, zvlášť pokud žijet v zemi jako je Skotsko, které je plné nádherných hradů a zřícenin a tamní příroda nevzala za srdce tak maximálně Donalda Trumpa, který bez servítek vystavěl své velkosídlo s kilometry golfových hřišť přímo uprostřed dechberoucí krajiny ve skotských dunách a nikoho se na nic neptal. 
Nicméně, ačkoliv nezbývá moc času, i tak čas od času vyrazím někam na výlet. A vzhledem k tomu, že mou současnou domovinou je Aberdeen, na snadě je malé rybářské městečko Stonehaven, které je z centra města vzdálené asi deset minut vlakem. 



Ačkoliv jsem ve Stonehavenu už byla asi dvakrát, tentokrát jsem městečko navštívila jako řamdný turista. Se vším všudy. 
Ráno - dobře v poledne(nesuďte, pracuju do pozdních nočních hodin) na Valentýna jsem vstala, dostala kytku a společně s přítelem vyrazila na výlet. Ačkoliv bylo nádherné počasí(na severovýchod Skotska až podezřele krásné), raději jsme se před nástupem do vlaku zastavili v TK maxxu pro deštníky. Moudrý to tah. Nicméně sedli jsme na vlak a za deset minut jsme se už procházeli rozlehlými ulicemi Stonehavenu. 



Stonehaven je jak jsem již zmínila malé městečko ležící na cestě mezi Dundee a Aberdeenem a je turisty vyhledávané především pro Dunnottar Castle - pokud hledáte v nějakém knižním průvodci Aberdeenem nebo se chystáte ke studiu na Aberdeen Uni či RGU, jistě narazíte na fotku dechberoucí zříceniny. Nenechte se oklamat, Dunnottar Castle neleží v Aberdeenu ale ve Stonehavenu a pro jeho návštěvu musíte vzít bus, taxi nebo třeba vlak. Historické zmínky sahají až někam do brzkého středověku(6.století) kdy byla na území Dunnottaru vybudována kaple. A tak se pravděpodobně stavělo a budovalo dál, hrad hrál roli v několika událostech skotských dějin, tuším, že se ohledně tohoto hradu semlelo něco ve spojení s Williamem Wallacem(zdravím fanoušky Statečného srdce, ahoj tati) ale to si všechno dokážete hravě vygooglit, pokud vás to zajímá. Nicméně, v 16.století začala velká přestavba hradu pod pokyny George Keitha. Naneštěstí historické události a čas se na hradě podepsaly, a tak nám stavba zchátrala a zbyly nám po ní kouzelné zřiceniny. 



Zpátky ke Stonehavenu. Mimo hradu stojí za to navštívit místní přístav a po cestě k Dunnottar Castle se zastavit u válečného památníku. 



Naším plánem byl samozřejmě hrad, nicméně jsme se u válečného památníku otočili na podpatku a hnali to zpátky do města, protože Skotsko je Skotsko a ze Severu se na nás z dálky řítil nehezký černý mrak. Všechno se zdálo být klidné, trochu mrholilo. A tak jsme zas až tak nikam nechvátali a zastavo se na místě narození Deep Fried Mars Bar - ano, osmažená tyčinka Mars. Co skotové nevymyslí. A protože mě zajímají cizí kultury, dali jsme si tyčinku napůl - a nebylo to zlé. Mimochodem pokud se ptáte, koho napadlo osmažit marsku, našla jsem přiběh vzniku této bizardnosti. Není to žádná velká story, dva školáci se sázeli, kdo co sní a nesní a náhodou jeden z blafů docela ušel. 



V pěti minutách, co jsme čekali na naší marsku, se jemné mrholení přehouplo v krutou vánici a my při dvouminutové cestě na vlak promokli tak, až to není hezké. No nic, Skotsko! 



Stonehaven rozhodně není místo, na kterém byste jako turisté strávili celý den, ale na kratší valentýnský výlet je naprosto ideální. Na závěr dodám, že v roce 2004 zde byla objevena fosílie nejstaršího druhu(428 milionu zpátky) obývající souši - Pneumodesmus.