Co nadělily VMA's 2015

Každý rok se najde nějaké to předávání cen, které jsou tak nějak skandální respektive plné velkých věcí ze světa celebrit. Letos se tímto zdrojem drbů bez pochyby stalo VMA's 2015(Video music awards z produkce MTV). Ono se to dalo čekat vzhledem k tomu, že moderátorkou tohoto ročníku byla královna bizardnosti osobně - Miley Cyrus.
Asi necháme beze slov nějaké hodnocení outfitů, protože jich bylo tolik, že bych u psaní článku seděla ještě ve čtvrtek večer v letadle. Navíc si ani nejsem jistá, jak bych některé z nich okomentovala, protože někdy zkrátka a dobře i mně dojdou slova. 

Zveřejnění nového songu, oznámení turné, vypuštění alba a já nevím co ještě uprostřed takovéhle akce je originální a upoutá to víc pozornosti, než když si představitel(ka) rádoby popíku hodí sichý odkaz na twitter. Letos se originální rozhodly být hned tři hvězdy hudebního nebe, a tak to až tak originální nebylo, a co si budeme povídat, na facebookové zdi se mi jen letmo mihly Justinivo Calvinky trčící z kalhot, jednou jsem zahlédla nějaké to"WTF" u Miley nového počinu a protože se můj Taylor Swift posedlý kolega ještě neprobudil, Swift-safari na facebooku ještě nemám. Zato Kanye West a jeho plán na ovládnutí ameriky všichni nadšeně sdílí. A ačkoliv si sama nejsem jistá, zda-li to kolega myslí vážně, nebo se jedná o recesi, jsem přesvědčena, že až si jej američané zvolí(protože jen amíci jsou dost tupí na to, aby si jej zvolili, i když já jako češka bych měla pomlčet, vzhledem k tomu, co máme na pomyslném trůně my), rozhodněneuškodí světu víc, než Obama.



Ono se tak nějak dalo čekat, že s něčím novým příjde zrovna Miley, která už dlouho tráví čas ve studiu(dá-li se tomu tak říkat vzhledem ke kvalitě jejího nového EP) a navíc moderuje VMA's, Justin, který nedavno vypustil nový song a Taylor pokud vím poslední týden také něco natáčela, protože Bad Blood asi nedosáhlo takového ohlasu, aby mezi singly nechala delší odstup. 

Ať už patříte mezi veleaktivní fanynky kanadského zpěváka Justina Biebera nebo naopak k jeho odpůrcům, určitě jste již vyhlíželi nějaký jeho nový počin - ať už se vám neslintá nad jeho osmnáctiletým já v klipu Beauty And The Beat tak snadno nebo zkrátka trpíte absťákem kdy potřebujete napsat k jeho videoklipu povýšený vulgární komentář obsahující minimálně pět odkazů na homosexualitu, a u všech ostatních již zveřejněných videí máte ban pro nedostatek sebeúcty a minimálního intelektu, a tak se nemůžete realizovat.
Video k What do you mean asi nikoho nepřekvapilo. Žádný extra nápad(na rozdíl u Where are ü now), mohli jsme se pokochat Bieber-packem, protože Justin je už velkej kluk, a musí nám to ukázat. Ostatně ono i suchá postelová scéna, kdy slečna vysloveně neví, co chce, má evidentně dokázat, že se toho Justin nebojí a že tedy rozhodněnení žádné "homo" - je mi líto, ale Playboy modelka je skutečně modelka a ne model, takže si budete muset asi vymyslet něco jiného. 
V klipu se mihne vlastně úplně všechno - násilí a težké prachy, ačkoliv nikdo nějak nechápe, co v klipu k songu o tom, jak holky vlastně neví co chtějí, dělají chlapi v maskách, nějaká ta reklama na Calvina Kleina, protože na to prostě mam, průtrž mračen pro efekt a také skateboard. Hlavně skateboard protože bez toho se deep house, melodic house, tropical house a já nevím jaký ještě populární house zkrátka neobejde, takže se to násilí a chlapi v maskách nějakým způsobem promění v takovou prapodivnou party s rampou. 
Song je líbivý, jak jsem již zmínila, Justin a jeho tým vsadili na současnou jistotu a nechali se inspirovat tím, co právě frčí. Klip stejně jako písnička nikoho neurazí a asi i navodí atmostféru stále trvajícího léta i v době, kdy už budem sedět ve školních lavicích. 



Řekla bych, že Taylor také moc nehazardovala. Po videoklipu Bad Blood nabouchaném celebritami, jehož promo slibovalo daleko víc než jen desetivteřinový záběr na každou z hvězd a takovou prapodivnou přehlídku celebrit, je tu klip k Wildest dream. Asi nikoho nepřekvapí, že se Taylor opět ukázala jako slabá a ublížená a zrazená a zhrzená láskou. Na druhou stranu, tak jako u všech jejích novějších klipů to dokázala s grácií. Taylor prostě ví, jak udělat z nevýrazného songu Song s velkým S. A krom nádherných outfitů se dámy můžeme pokochat představitelem onoho lamače srdcí. A věřte, že srdce láme s přehledem. 
Nějak nevím, co bych k tomu řekla dál. Klipu není co vytknout. Nezklamal, ale zároveň nenadchnul. Je to jako klip z učebnice. Bráním se slovu nudný, ale ve finále to k tomu směřuje, protože sami dobře víme, źe učebnicové příklady jsou sice precizní, ale nudné a obyčejné. Taylor zkrátka ví, jak udělat příjemý videoklip, který nikoho neurazí, ale pokud chce oslnit, sama si moc neví rady a vždycky musí přispěchat nějaký(á) kamarád(ka) celebrita na pomoc, aby to nebylo takové nemastné neslané. Na druhou stranu, ať už je klip se eobyčejnější, musí se nechat, že Taylor má styl a klip Wildest dream je toho důkazem. Koukněte na ty vlasy! 



Co to sakra je?! Hádám, že tato otázka létá hlavou si všem, co právě sledují Mileyn nový "videoklip" Dooo it. Uvozovky píši záměrně. Upřímně se jako Miley fanoušek cítím dost podvedena, protože za léta podpory i v těchto šílenějších časech jsem čekala trochu víc než dítětem sestříhaný videoklip z jednoho záběru. Navíc stupeň nechutnosti je zhruba deset z deseti a to se vůbec nemusela houpat nahá na demoliční kouli nebo si dělat dobře v prostěradle. 
Nevím, zda-li je víc k pláči video nebo somg, každopádně jsem v šoku vydržela sledovat první minutu, a pak jsem rychle projela zbytek, abych bohužel zjistila, že celý počin je stejně příšerný, jako na začátku. Ale možná jen nerozumím umění. 
Nejsem velký fanda toho, co teď zpěvačka provádí, ale tak nějak jsem čekala, že po vyhulení jointa se něco stane. Cokoliv. Létající kočky, jednorožci, duha. Místo toho jsem se dočkala bizardní nechutnosti v podobě gelu s třpytkama rozpatlaném po celé obrazovce a jakéhosi mléka, které radši ani nechci vědět, co mělo znázorňovat. A o samotném songu ani nemluvím. Zpěvačka může opakovat do halelůja, že kouří trávu(což ostatně vidíte i ve videu), ale nikoho neoblafne, protože takovouhle nůši velehoven má na svědomí něco daleko silnějšího, než jen vcelku neškodná maijánka. Je hezké, že Miley doesn't give a fuck, ale pokud bude takto pokračovat, myslím, že fanoušci won't give a fuck o její další tvorbu. 
Ale i tak mi to nedalo a krom této hrůzy jsem dala šanci celému EP, co si Miley hodila na soundcloud. No nic, až na dva tři songy na kterém se mihlo Mike WiLL Made-it se mi nelíbil ani tón. Miley Miley, co nám to provádíš? Pošli Waynea do háje, spláchni tu tunu kokainu do záchodu a mysli vlastní hlavou. 


Tetování

Ahoj všichni. Doufám, že si užíváte posledních dnů prázdnin stejně skvěle tak jako já. Má krátká odmlka je zapříčiněna především výletováním. Nebojte, nezapomněla jsem na vás. 
Dneska jsem si připravila takové povídání na téma tetování. Jak jste si asi všimli, téma je mi dost blízké.

1) Tetování je na celý život!
Poslední dobou se móda tetování skutečně rozmohla a zároveň se stala daleko dostupnější. Mentalita se změnila, tetování už nemají jen trestancí. I starší generace je již vnímají jinak.
To ovšem zapříčinilo fakt, že si lidé přestávají uvědomovat, že tetování není věc pouze dočasná, a tak se nechají potetovat aniž by se pořádně zamysleli, co si to vlastně nechávají napíchat do kůže. Pokud zvažujete tetování, doporučuji počkat pár měsíců, než tak učiníte. Pokud i po časovém odstupu pražíte po daném tetování, super. Pokud ne, budete jen rádi, že jste si tu blbost nenechali vytetovat. 
Jestliže vám ještě nebylo osmnáct a rodiče vám nechtějí podepsat povolení, nevěšte hlavu. Ono je to skutečně jen dobře. V šestnácti jsem měla jasno, co chci vytetovat a teď děkuji bohu, že jsem si na to ne a ne našetřit. Věřte, že čas je v tomto ohledu váš kamarád. 

2) Je to o smyslu anebo o parádě? 
Lidi s tetováním dělím na dvě skupiny. První odpoví na otázku, proč zrovna tohle, nooo ono je to hezký. Druhá skupina se zamyslí a buď odmítne o svém tetování hovořit, protože příběh vepsaný v tetování je moc komplikovaný nebo osobní, případně se s vámi o cestu k danému motivu podělí. Nepatřete do první skupiny. Opět je to o tom, že tetování je napořád a móda se mění, vaše minulost ne. 





3) Bacha na gramatiku!
v to to případě se jedná především o nápisy. Pokud máte nápis v cizím jazyce, vždy se několikrát ujistěte, že překlad je opravdu správný a že gramatika je správná. Totéž samozřejmě platí i o češtině. 

4) NIKDY! 
Nikdy si nenechávej vytetovat obličej či jméno přítele. Budeš litovat. 
Nikdy se nenechávej tetovat z hecu. 
Nikdy nepij alkohol den před tetováním. 

5) Bolí, nebolí.
Otázka, která napadá každého. Bolí tetování anebo ne? Jak koho a jak kde. Záleží na vašem prahu bolesti. Každý snese něco jiného. Z mých tetování byla nejvíce bolestivá dlaň ze strany a nejméně žebra a zátylek. 

6) Kam se tetovat? 
To je ve finále vaše věc. Jen buďte soudní a myslete na vaši budoucí kariéru. Já třeba vím, že v zahraničí, kde pravděpodobně po studiu zůstanu je tetování naprosto tolerováno, takže mé miniaturní viditelné tetování na levé dlani nikomu neublíží. A o o velké na levé ruce snadno zakryju košilí, bude-li třeba.

7) Je třeba soudnost
Vím, že pořád opakuji, že tetování by mělo mít příběh, ale dejte pozor, aby vaše tetování neprovokovalo či dokonce nebylo vzlgární. Pokud si vytetujete svastiku, je sice ušlechtilé, že podporujete návrat svastiky ve spojení s hinduistickým znakem míru, na druhou stranu, tak to nikdo ale opravdu nikdo brát nebude. A i když se najdou jedinci, které to napadne, pořád budou přemýšlet, jestli jste mírumilovná osůbka nebo fanatický fanoušek Ády. 



Jak si najít práci/brigádu

Zdravím po delší době z neobvykle prosluněného Aberdeenu. Jsem zpátky ve Skotsku a důkladně se připravuji na začátek semestru. Za týden to vypukne! 
Nebojte, nezapomněla jsem na vás, jen bojuji s nemocí respektive s vedlejšími účinky antibiotik. Ach jo!

Se začátkem školního roku si možná budete chtít najít nějakou brigádu, abyste si přivydělali nějakou tu kačku na pořádný studentský život. Ovšem všichni, co jsme již práci v ČR hledali, víme, že to není tak snadné. Buď vám není osumnáct, nebo nemáte praxi, nebo nejste dostatečně časově flexibilní, nebo nejste kluk, nebo nejste holka, nebo vám na hlavě nerostou růžové sedmikrásky, známe to. 
Mám pro vás několik typů, které by alespoň trochu mohly pomoci. 

1) Životopis
Dobře a správně sepsaný životopis je základ. Bez CVčka se nikam nedostanete. Asi všichni víme, že životopis se používá už jen strukturovaný, ačkoliv na některých školách se stále ještě vyučuje pozůstatek pravěku v podobě psaného životopisu. Doporučuji najít si předlohu a podle toho sepsat vlastní životopis. Mimo jiné doporučuji napsat krátký úvod o třech větách jakou práci hledáte, kolik hodin týdně a tak dále. K bodům u pracovních zkušeností v jedné dvou větách sepište, co přesně bylo náplní vaší práce. Je hezké, že máte v životopise, že jste byli referentem v té a té společnosti, ale to může být ve finále úplně cokoliv. 
Možná narazíte na předlohu, která bude obsahovat i kolonku koníčky a zájmy. V zahraničí se bez pardonu rozepište o tom, co je vaše hobby. Zaměstnavatelé vyžadují, abyste měli něco, u čeho se po práci uvolníte. V Čechách ne. V ČR je to jen práce práce práce - pokud tedy nežádáte o zaměstnání v nadnárodní společnosti ne-českého původu. 

2) Emaily a inzeráty
Internet je plný pracovních portálů. Hledejte a rozesílejte CVčka jako diví. Samozřejmě internet je internet, takže bacha ma podvůdky a scamy. Vždycky si raději vyhledejte jméno společnosti, která práci nabízí, pokud si nejste úplně jistí.



3) Nepřijímáte? A co jako?
Veledůležitou částí lovu brigád je roznášení životopisů. Nenechte se odradit, pokud na dveřích není cedule s nápisem "Hledáme brigádníky". I když vám řeknou, že nikoho nehledají, stejně jim vnuťte CVčko. Já tak našla svou první práci v Aberdeenu. Řekli mi, že nehledaji, já jim CV stejně vrazila do ruky a za dva dny jsem měla pohovor, protože náhle někdo skončil. To se může stát. 

4) Na prvním dojmu závisí! 
Tohle platí jak při pohovorech, tak při roznášení životopisů. Vždycky choďte upravení, ačkoliv se cítíte jako kus lejna. Já zásadně vyznávám homeless style, pokud nejde do tuhého, ale za těchto okolností musíte reprezentovat i v momentě, kdy práci jen hledáte. A je dobré taky při předávání vašeho CV trošku rozproudit konverzaci a zmínit se, že by vás tato práce skutečně lákala. Já a moji kolegové máme od manažerů instrukce. Máme sledovat, jak na nás CVčkáři působí, jestli se usmívají, jsou upravení anebo jestli nás mají za další podnik kde rychle prásknou životopis na stůl a pofrčí dál. A rozhodně se nedejte odradit požadovanýma zkušenostma. Pokud na to přijde řeč, v klidu se usmějte, přiznejte, že zkušenosti v daném oboru nemáte, ale že jste víc než připraveni se všechno rychle naučit. Celé je to o tom, umět se prodat! 
Také přijde otázka ohledně platu. Je rozumné být soudný, ale zároveň se nepodceňovat. Pokud dostanete otázku, jaký plat si představujete, neříkejte 55 kč na hodinu, když nebudete ochotni za to pracovat. V opačném případě, asi bych nežádala o 150 kč za práci v kavárně. 

5) Ale bez kamarádky do toho nejdu!
Blbost!!!! Bez kamarádky se obejdete. Hlavně tohle nezmiňujte při hledání práce. Dokonce doporučuji i chodit samotná. S kamarádkou za zády působíte skutečne nevyzrále - omlouvám se, ale je to tak. A nikdo nezaměstná někoho, koho považuje ještě za dítě.

Doufám, že vám tato slova alespoň trochu pomůžou! 

Máte nějaké zkušenosti s hledáním práce? Podělte se!


Rtěnky: TOP 4



Když jsem byla mladší, nebyla jsem moc velký fanoušek rtěnek a podobných produktů. Teď však bez rtěnky ani ránu. Odstín, který mám momentálně na sobě obvykle vyjadřuje mou náladu. 

Pro dnešek jsem vybrala mé čtyři nejoblíbenější rtěnky a sepsala takovou menší hromadnou recenzi. 


Barry M: Matte Lip Paint - Black
Barry M: Matte Lip Paint - Marshmallow
Elizabeth Arden: Beautiful Color Moisturizing Lipstick - Bold Red
Rimmel: Moisture Renew Lipstick - In Love With Ginger


1) Barry M: Matte Lip Paint - Black
Jak jste si všimli, na rtěnky od Barry M mám docela slabost. Nemůžu tvrdit, že by držely celý den i po jídle a pití, ale to v realitě nedrží žádná. Barry M má výběr mnoha neobvyklích odstínech. Řekněme, že je to taková levnější obdoba Mac. Černý odstín je povedený, měla jsem strach, že po aplikaci si rtěnku rozmatlám po celém obličeji a budu vypadat jak z uhelných dolů, ale pravda je taková, že i černá rtěnka funguje jako rtěnka(to zní blbě, ale víte, co tím myslím). Cena je příjemná, 4,5£. 


2) Barry M: Matte Lip Paint - Marshmallow
Stejná značka, jiný odstín. V podstatě se jedná o totéž. Navíc tuto barvu jsem scháněla už několik let, protože většina růžových odstínů je spíše jak žvýkačka a to mi zkrátka vůbec nesedí. Jediné mínus je asi to, že se tento odstín musí neustále upravovat.

(Ramní foto, kruhy pod očima bez zásahu make-upu vidět nechcete) 

3) Elizabet Arden: Beautiful Color Moisturizing Lipstick - Bold Red
Miluju rtěnky v jakémkoliv odstínu červené. Je to klasika, která se nikdy neztratí a je vždy stylová. Ať už jdete do dramatického looku nebo naopak chcete jen decentní líčení do práce či školy, červené rty nikdy nezradí. 
Červené rtěnky mám v mnoha odstínech, v tomto případě se Elizabeth Arden stává favoritem právě proto, že je to Elizabeth Arden. Značka je samozřejmě znát. Snadno se nanáší, dlouho drži, nevysušuje rty, zkrátka rtěnka jak má být. Jediná nevýhoda je cena - 21£, což není moc dostupné pro každého. 


4) Rimmel: Moisture Renew Lipstick - In love with Ginger
A na závěr opět Rimmel. Řekla bych, že z této čtyřky je asi nejslabší, co se kvality týká, na druhou stranu, odstín je vážně kouzelný. Rtěnka je hodně krémová a tak je občas problém s nanášením. Na druhou stranu, stačí dát rtěnku na minutu do ledničky a vše je zase v pořádku. Jen musíte být opatrní a chvíli počkat než rtěnka zaschne, protože má tendence snadno se rozpatlat po obličeji a ještě více, obtiskávat se záhadným způsobem na oblečení. 



Jaké jsou vaše oblíbené rtěnky? 









Rimmel: Wake me up extreme black mascara

Dobré poledne. Zdravím tentokrát z České rebubliky. Domove, sladký domove. To mě ovšem nezastaví od psaní článků. Dneska je to po delší době opět kosmetická recenze, tentokrát na novinku od Rimmelu. Řasenka wake me up. 



Netajím se tím, že řasenky od Rimmel u mě vedou i ve srovnání s řasenkami třeba od Diora. Řasenku Wake me up s vůní okurky jsem již měla a byla jsem spokojená, a tak jsem sáhla i po novější verzi tohoto produktu, řasence v odstínů extrémní černé. 



Kartáček má skvělý tvar a dobře se s ním zachází. Nemusíte stát u zcadla půl hodiny, abyste docílili nějakého efektu. Já přetřela řasy třikrát a podívejte, výsledek je obstojný. 

Barva je skutečně hodně sytá černá, ale to u nás blondořasatých skutečně neuškodí. Není voděodolná a ačkoliv se snadno odličuje, vydrží víceméně celý den. 



Cena je 8£, což mi na přepočet přijde hodně, ale v UK je to skutečne za hubičku. Řasenky od Rimmel patří k těm nejpopulárnějším protože kvalita je daleko vyšší než samotná cena. A řekla bych že ve arovnání s řasenkami luxusní kosmetiky vydrží úplně stejně dlouho - 2-3 měsíce. Proto preferuji levnějši řasenky, protože s řasenkami to není jako se zdravíčky, které když si koupíte od Chanelu, máte je do konce života. Řasenka vyschne stejně rychle ať už od Miss Sporty tak od Lancome. 

(Na obrázku po levé straně jsem jaksi vybledlá. Proč, netuším, jen doufám, že to není má normální barva:D)


Jako poslední zmíním obal. Asi víte, že obaly se krom parfémů moc nezabývám, a tak nemůžu přijít s nějakou kritikou, zvlášť ne u řasenky. Líbí se mi tmavě zelená barva a i tvar. 

Za mě dostává řasenka výbornou!:) 

Jakou řasenku používáte vy? Máte zkušenost s jakoukoliv řasenkou od Rimmel? 

Proč milujeme cestování

Dobré odpoledne. Momentálně sedím na zemi v Glasgow na letišti a jsem si jistá, že se řadím k těm divnolidem, co obvykle vídáme a ptáme se sami sebe, jak si takový bezdomovec může dovolit letenku. Ovšem můj iphone umírá a já nemam jak jinak se dostat k zásuvce. 
Čeká mě ještě dobrá půlhodina čekání, a tak jsem se rozhodla obdařit vás novým článkem jak jinak než o cestování vzdušnou cestou. 

Proč tedy milujeme cestování: 
1) Cizinci(dobře upřesníme to na skandinávii, UK, USA a podobné krasavce)
2) Starbucks(dobře, je fakt, že sama Starbucks moc nemusím) případně Costa
3) Dutyfree shop. Jako češi s neuvěřitelně levným alkoholem duty free Smirnoffku asi moc neoceníme, zato kosmetika na nás mává s otevřenou náručí. 
4) Můžeme na všechny mluvit cizím jazykem a k naší vlasti se pro jednou vůbec nehlásit. S Českým pasem. 


5) Zahraniční časopisy. 
6) Sexy piloti, co procházejí čas od času kolem
7) Victoria's secret



Bojovníci za svěží ranní dech

Ahoj všichni. Jak jste si možná něteří všimli, objevila se nová rubrika - Shhh. Původně jsem zamýšlela pojmenovat tuto rubriku "O čem se nemluví", ale je to moc zdlouhavé. 
Jsou témata, o kterých kazdý ví, prožívá je, setkává se s nimi, ale ve společnosti se to moc neprobírá. Buď to totiž není legální nebo je to zkrátka trochu nevhodné a rozpačité. 

Začnu poměrně uvolňujícím článkem, který vás doufám na úvod pobaví. 



Většina z nás si asi prošla situací, kdy se rande, případně jednorázová známost, protáhlo až do ranních hodin. Probudíte se v cizí posteli, v lepším případě víte přesně kde jste a jak jste se tam dostali, v horším nemáte tušení, kdo to spokojeně pochrupuje vedle vás. V rychlosti zčekujete, jestli máte spodní prádlo, pokud ne, několik minut ho co nejopatrněji potupně hledáte a v momentě, kdy už nejste na ostro, seberete triko pohozené na židli a co nejtiššeji se vydáte do koupelny. Pokud je to skutečně nečekaná návštěva a víte, že jste momentálně ve složce jednorázovky, s největší pravděpodobností potkáte spolubydlící, abyste si daný moment správně užili. 
Vplížíte se do koupelny a za boha se snažíte vymyslet způsob, jakým si vyčistíte zuby, protože kartáček nemáte. Nakonec skončíte u ubohého patlání pasty na zuby prstem a neustálého vyplachování úst. 

Proč? Protože ranní dech není nic extra. Jenže ono ve finále nám ani nejde tolik o nás, jako o náš protějšek a to i v případě, že kolegu s největší pravděpodobností už neuvidíme. 

Později se vplížíme zpátky do postele a v předstíráme, že spíme, dokud se protějšek neprobudí. Tedy samozřejmě pokud radši nevezmete kramle rovnou! 
Známost se probudí, dá nám pusu a všechno je v pořádku. 

Proč se tak chováme a máme potřebu běhat potajmo do koupelny vyčistit si zuby, když za prvé náš protějšek tak neučinní a ono se to muchlování i tak dá přežít a za druhé, on to tenhle trýček stejně prokoukne, vzhledem k tomu, že chutnáme po zubní pastě. 
Chci říct, že pokud se nad celým počínáním zamyslíme, nemá to vůbec logiku. Zvlášť když to tak úplně neděláme kvůli sobě. 

Osobně si myslím, že nám jde o reputaci. A to zejména u jednorázovky, kdy se vlatně ani nemáme potřebu nijak předvést, jen zkrátka nechceme nějakou speciální nálepku. Jeho kamarádi mohou být také obstojní. 
Na druhou stranu, takhle vyvádíme i u lidí, na kterých nám záleží a skutečně se nám líbí a nechceme se ponížit. Opět je tu ale otázka, proč bychom se měli shodit nečím, co je naprosto normální a má to tak každý? A proč to tak řeší zejména zástupkyně něžného pohlaví? 

Také patříte k plížičům a zástupcům ranní ústní hygieny nebo to zase tolik nehrotíte? A po jak dlouhé době je podle vás v pořádku přestat s tímto nenápadným mizením do koupelny? 


Vítejte na vysoké!

Zdravím. Po kratší odmlce jsem se rozhodla napsat článek trochu jiného charakteru než obvykle. Spousta z vás právě nastupuje na vysokou a já jsem se rozhodla sepsat takový menší manuál, jak přežít prvák(jelikož mám poměrně praci, vzhledem k tomu, že jsem si prvákem prošla vlastně dvakrát. A ne, nepropadla jsem). Respektive spíše takový menší náhled do toho, co vás čeká.

1) Vzpomínáte, jak jste byli ti moudří a zkušení v maturitním ročníku? Tak na to hezky zapomeňte, protože teď budete zase ta nezkušená školka. A nikdo krom ostatních prváků vás nebude mít rád. A nikoho nebude zajímat váš názor. Jste mimina.
2) Vaše strava se bude skládat výhradně z čínských polévek. Čas od času si dopřejete luxus špaget s kečupem. 
3) Walk of shame nabere úplně nový rozměr. 
4) Zjistíte, že některé předměty vůbec neodpovídají názvu či popisu. Například mongolština v hodině matematiky bude docela šok. 
5) Vysokoškolák bez spánkové deprivace není vysokoškolák.
6) Ušetříte za make-up, protože jej přestanete víceméně používat.
7) Homeless style povýšíte na další level. 
8) Univerzitní mikina se hodí vždycky a ke všemu. Proto celý rok nebudete nosit nic jiného. 
9) Kafe začne být důležitější než kyslík. 
10) Profesoři vám budou tvrdit, že esej nenapíšete za den, případně že nestačí, učit se pár hodin před zkouškou. Přesvědčíte se o opaku. 
11) Naučíte se základům farmakologie. V některých kapitolách budete přeborníci. Například Modafinil(studijní droga) budete schopni zařadit naprosto přesně, vyjmenujete jeho nežádoucí účinky a dávkování se vám vryje do paměti. Doslova.
12) Vaše jednorázovka o freshers weeku/seznamováku pravděpodobně nebude láskou vašeho života. 
13) Nikoho nezajímá, čím jste byli na střední. Pokud jste byli královnou školy, připravte se na tvrdý pád. Nejen, že je to všem fuk, ale ti outsideři, kterými jste opovrhovali budou pravděpodobně populárnější než vy. 
14) Zapíšete se do předtermínu zkoušky. Složíte jí až na třetí pokus.
15) Propiska bude ještě větším luxusem než na strědní. 
16) Univerzita vede vnitřní boj. Studenti pseudo-obotů vs. nerdi. (Humaniťáci vs. Všichni ostatní)
17) Zvyknete si na stále častější záchvaty úzkosti. 
18) Na koníčky nebude moc času. Ale na pintu piva se nějaká ta hodinka vždycky najde. 
19) Vysoká vás vysaje a zničí.
20) Bude to nejlepší období vašeho života :)









Srpnový NEW IN

Dobrý podvečer. Dneska pro vás mám opět kosmeticky zaměřený článek, tentokrát NEW IN za měsíc srpen. Pravděpodobně toho bylo víc(pár štětců, glossybox, dárky k narozeninám atd), ale upřímně si nevedu přehled o tom, co jsem kdy koupila. 


Koukám, že poslední dny jsem věnovala pozornost konturování a podle toho to také vypadá. 

1) Konturovací paleta
Ebay, 5£
Jako první tu mám naprosto obyčejnou konturovací paletu z ebay. Co se týká konturování, teprve se učím a hledám si, co mi sedí nejvíc. V případě této palety mi trochu vadí, že bílá je taková nemastná neslaná. Přijde mo, že moc nebarví a pokud ano, je to jen lesk a spíš to vypadá, jakože se neskutečně potím, než že se snažím o konturu. Oproti tomu tmavé odstíny jsou naprosto výborné už proto, že nejsou práškové. 

2) Contour Kit
B.Sculpted, 6,5£
Opět kontury, tentorkát v kulatém obalu. Opět se žádný zázrak nekonal a řekla bych že cena odpovídá kvalitě. Na druhou stranu oproti konturovací paletě se v tomto případě dá bílá i použít. 

3) Eight Hour Cream
Elizabeth Arden, 26£ 
Konečně přípravek, který mě nadchnul! Tento krém je řekněme kvalitnější obdobou zázračného kelímku od Oriflame. Musím tedy přiznat, že skutečne moc nevoní, alr zabírá na suché paty, drolící se kůži na loktech nebo třeba na rty. 

4) Noir Tease EDP
Victoria's Secret, 45£ 
Dobře, tady jsem s tou cenou nebyla úplně upřímná. Sehnala jsem tuto voňavku v TK Maxx  za 25£. A vzhledem k tomu, že jsem si jí vyhlédla už dva roky zpátky při mém výletě do Skotska, který mi docela změnil život, neodolala jsem. 

5) Healthy mix foundation a Infallible foundation
Bourjois a L'oreal, 10,99£ a 8,99£
Ač se to asi nezdá, i v to to případě se jedná o takový menší set ke konturování. L'oreal slouží jako highlighter a řekla bych, že ze všech mých experimentů posloužil nejlépe. Zvolila jsem to nejsvětlejší, odstín 015 Porcelain. V případě Bourjois jsem možná měla sáhnout po tmavším odstínu, ale jako podklad pro práškovou konturu to stačí. Navíc se zdá, že tento make up bude docela obstojný pokud bude užit jako make-up. 

6) Rtěnka odstín Marshmallow a Bold Red
Barry M a Elizabeth Arden, 4,5£ a 21£
A na závěr moji favorité. S oběma rtěnkama jsem maximálně spokojená. Tento odstín od Barry M už jsem měla, ale jednoho krásného dne jsem rtěnku ztratila. Naštěstí, cena nebyla tak převratná a tak jsem se srdečnímu záchvatu vyvarovala. Samozřejmě, že je znát rozdíl mezi Elizabeth Arden a Barry M, ale vyhovují mi obě.


Recenze: Glossybox Červenec 2015

Půlka srpna je již za námi a ačkoliv můj srpnový Glossybox je už dávno na cestě, konečně jsem měla možnost otestovat všechny přípravky z předchozího měsíce. 


Celý box je věnován Pařížskému stylu, a tak valná většina přípravků je od francouzských společností. Jak si můžete všimnout, krom stylového boxu, produkty dorazily i v přepychové kosmetické taštičce navržené právě pro Glossybox. 


Glossybox obsahuje: 
1) Noxidoxi: Enhancing serum base
Cena normálního balení: £33,50
2) Lollipops: Lip balm Délicieuse
Cena: £4,15
3) Teoxane Cosmeceuticals: Perfect skin refinrr
Cena normálního balení: £70
4) Yves Rocher: Comme une evidence EDP
Cena normálního balení: £24,50


1) Noxidoxi sérum

Sérum se nanáší pod krémy, make-upy v podstatě cokoliv. Doporučené užívání je ráno a večer. Já jsem ráda, že si vzpomenu jednou denně, takže jsem si myslela, že se bohužel minu s účinkem, ale kupodivu, po třech dnech užívání jsem se probudila s pletí jako dětská prdélka. Navíc se séra nespotřebuje tolik, protože se dobře nanáší, tak si myslím, že mi mé malé cestovní balení ještě pár týdnů vydrží. 


2) Lollipops balzám na rty

Nejsem velký banda lesků a tekutých balzámů, takže mě přípravek moc nenadchnul. Na druhou stranu, chutmá skutečně výborně a pro fandy lesků a balzámů je produkd ideální. 


3) Teoxane Cosmeceuticals

Přípravek je k nočnímu užití. Má prý zázračné účinky na vaši pleť. To je asi možné, ale vzhledem k tomu, že nepotrřebuji až takovou pomoc s pletí, účinek po jednom použití byl stejný jako u noxidoxi po třech dnech. Pro mě je asi zbytečné dávat za plnou velikost 70£, ale po přečtení ostatních recenzí a obsahu krému, věřím, že pro lidi s problematickou pletí to bude malý zázrak. 


4) Yves Rocher

A na závěr tu mám malý vzorek voňavky od Yves Rocher. Jako první bych asi zmínila, že vůně je hodně těźká, řekla bych, že ideální pro babičky:) já preferuji zkrátka něco jiného(Burberry London nebo Noir tease od Victoria's secret jsou moji favorité). Ale ačkoliv mi vůně nesedí, je pravda, že dobře drží a pokud si po celém dni přivoníte řekněme k šatku nebo vlasům, pořád jí ucítíte. Jako dárek ideální:)





Evropa, země zaslíbená

V posledních pár týdnech jsem si pravděpodobně vybudovala pověst(dá-li se tomu tak říkat) beauty blogerky. Proto asi několik málo čtenářů zarazí můj dnešní článek zaměřený výhradně na krizovou situaci, se kterou se civilizovaná evropa v nedbalkách potýká.

Ilegální přistěhovalci.

Poslední dobou horké téma, ačkoliv se o něm až tak nemluví. Tedy alespoň vezmeme-li v potaz, jak vážná situace skutečně je. Nechci rozebírat do podrobna celou komplikovanou situaci, protože by se článek natáhl a nikdo by jej nečetl a to je špatně. Mým cílem je pro dnešek rozšířit povědomí o kruté realitě, která se s každou minutou stupňuje. Čím víc si budeme problém uvědomovat, tím větší pravděpodobnost, že se se situací bude něco dělat, ačkołiv už teď je pozdě.

Co jsou vlastně zač? Můžeme s klidem říci, že se jedná zejména o obyvatele Afriky, kteří spíše než před válkou prchají do bohaté Evropy využívat sociální systém. A všemi bábusáckými zvyklostmi nám przní poměrně civilizovanou společnost. Nechápejte mě špatně, já nejsem rasistka. Na konci článku již doufám budete chápat mou ostrou kritiku.

Cílovými destinacemi jsou víceméně německo, skandinávské země, francie, británie, zkrátka mocnosti se silným sociálním systémem. Země jako ČR jsou spíše přechodné a pro přistěhovalce neatraktivní – jsme chudí, jak kostelní myši(ačkoliv živoříme a nemáme peníze na záchranu klokánků, důstojné zdravotnictví a obstojné školství, nějaká ta miliarda pro křováky bez znalosti základních lidských úkonů se ve státní pokladně jistě najde).



Ačkoliv nejsme pro migranty atraktivní, protože naše sociální podpora je plně vytížena našimi romskými spoluobčany, co se oráce štítí jako čert kříže, tu a tam tu stejně uvíznou, protože je čas od času někdo lapí na cestě za lepším. A tak skončí v uprchlickém táboře, kde čekají, co bude dál. A samozřejmě je tu reálná možnost, že skončí zase někde v bushi v Africe, což se jim, jak se dá čekat, nelíbí. To, dobromady s naší neatrkativitou vyvolá skutečně donebe volající chování. Zaměstnanci jsou v neustálém ohrožení. Za prvé nám to sem tahá nemoce, které se v Evropě dávno nevyskytují. Za druhé, pro valnou většinu bambusáků má kráva větší hodnotu než Angela Merkelová tedy žena, takže zaměstnankyně čelí dnes a denně výhružkám znásilnění. Ilegální přistěhovalci se dožadují deportu do Německa a nebojí se vyhrožovat sebevraždou(s chutí do toho, já vám bránit nebudu). A pak se také dočkáme výkřiků typu: „Počkejte, až nás tu bude víc! Všechny vás podřízneme, vy bílý svině!“.
Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Imigranti nejedou do Evropy za prací, což jsme asi všichni pochopili. Ale stejně tak nejedou do Evropy, aby se přizpúsobili naší kultuře. Nevěříš v Aláha? Podřízneme tě! Zdá se to přehnané, ale věřte, že není.

Takže víme, že imigranti chtějí do Německa, kde se o ně pravděpodobně dobře postarají. Ono jejich víra v pohostinou spolkovou republiku asi bude opodstatněná, vzhledem k tomu, že si němečtí výletníci z Řecka vozí pohledy, mušle z pláže, sošku bohyně Athény. A bambusáka k tomu, protože jim je jich líto. Velkosrcí němci tedy jen sypou sůl do rány, vzhledem k tomu, že je vysadí na hranicích a státe postarej se.

Jak jsem již zmínila, cílovou destinací je především Velká Británie. A v momentě, kdy žijete ve Skotsku, které se stále nemůže přenést přes fakt, že se pokus o samostatnost opět nevyvedl a tak budu tu hnusnou Anglii pořád nesnášet,a přestává se bavit karikaturováním Camerona, protože ilegální přistěhovalci začínají být problémem i tady na severu, uvědomíte si, jak moc musí být Evropa zanesená.
Pořád koketuji s myšlenkou transferu z Aberdeen uni na King’s college v Londýně. Na druhou stranu, když se to křoví rozpíná už i tady, kde je pro Afričany docela Sibiř, myslím, že se jako modrooká blondýna ješte dobře zamyslím, jestli mi to za to stojí. Posuďte sami, jak celý jih Anglie musí vypadat po záběrech z Doveru a Calais.



Na druhou stranu, díky bohu za Camerona, který na rozdíl od celé EU jedná a snaží se vydeportovat všechny migranty ze států mimo EU, kteří neberou několik desítk tisíc liber ročně(s minimální mzdou na plný úvazek máte cca 12 000£ ročně). Na druhou stranu, oni sem za prací nejezdí. V dalším případě dávky pro přistěhovalce se razantně snížili a máte na ně nárok až po šesti měsících v UK namísto krátkých třech. V neposlední řadě se tu koketuje s návrhem, že všechny studenty z nečlenských zemí EU po promoci pošleme zase zpátky odkud přišli. V tomto bodě mám smíšené pocity. Mám spolužáka z Dubaje, studuje s dobrými známkami, ale pak ho deportují ačkoliv má obstojné vzdělání, chová se normálně, prostě normální kluk. Nejsem si jistá, jestli je řešením deportovat inteligenci zpátky do doby kamenné. Hold když se kácí les, létají třísky.

Jak je možné vidět z videí, tito lidé se nebojí  vskutku ničeho. Strejda jezdí s kamiony a říká, že jsou agresivní, ničeho se neštítí, vloupají se vám bez pardonu do náklaďáku a pokud se vám to nelíbí, použijou násilí. Čtu denně na bezpočtu britských informačních portálech zpovědi kamioňáků, kteří se doslova bojí o vlastní život. A já se tomu skutečně nedivím.

Na konec přidávám fotky. Všechny pořízené v evropě, konkrétně v Londýně a ve Francii!!! 


Protest v Londýně proti dánské karikatuře Aláha!(a to si pouštíme do Evropy)


Kam jsme to s tou naši multikulturní společností dotáhli. 


Opět Londýn. 


Francie po útoku muslimského radikála na svého zaměstnavatele. Mimochodem chvíli mi trvalo, než jsem se této fotky dohledala, protože je moc "citlivá" a "brutální". Chápu, děti, na druhou stranu, taková je realita a my jí musíme čelit. 


Docela silná fotka, nemyslíte?