Nemám mnoho času sledovat, co se venku děje, zvlášť za českými hranicemi, ale pokud je obránce vašeho fotbalového týmu diagnostikován s nevyléčitelným onemocněním, nějak se to k člověku dostane. Ano, řeč je bohužel o Mariánu Čišovském, který momentálně bojuje s Amyotrofickou laterální sklerózou. Vzpomínáte na slavné ASL bucket challenge? Přesně podpora na výzkum této choroby byla účelem této celosvětové vlny solidarity. Nebudu se zbytečně rozepisovat o tom, jak toto onemocnění probíhá, myslím, že za daných okolností jste o tom slyšeli dost. Stejně je neskutečné, že se Stanislav Gross a Marian v podstatě takto nešťastně sešli, vzhledem k tomu, že ALS je poměrně vzácná choroba.
Po dlouhém dni v práci jsem přišla domů a konečně se podívala na viktoriánské oslavy získání titulu u kterých nechyběl ani Marián Čišovský. A musím říct, že mě to docela zasáhlo. Naposledy jsem jej viděla na hřišti než jsem odjela na trvalo do Skotska a nemůžu uvěřit, že mezi těmito 'dvěmi' osobnostmi je jen rok rozdíl.
Dojemné oslavy a podpora jak od hráčů, vedení tak fanoušků vzaly za srdce i obyvatele Spojeného království a celá situace se objevila jak na BBC, Mirrors nebo třeba v britském Metru.
Dneska jsem měla zase takové to své temnější přemítáni o svých trablích v osobním životě a tak podobně. Celý večer jsem se ptala sama sebe, proč já nemůžu mít jednou štěstí a jak to, že ostatní ho mají a proč já nemůžu jíst jak buldozer a nepřibírat jako ostatní a proč mě nechce a co jsem udělala špatně a jak to, že je radši s ní a jak to že ona může mít dlouhé vlasy bez prodloužení a já ne a tak pořád dokola. Pár hodin na to tu sedím a najednou se všechny tyto nepřekonatelné problémy zdají být naprosto malicherné a nepodstatné.
Nejsem přímo typ člověka, co by byl vysloveně nevděčný a malicherný, ale čas pd času mě to zkrátka přepadne a myslím, že nejsem jediná. Nechci být za pesimistu, ale jednou za čas bychom si všichni měli připomenout, že sice možná nemáme 90-60-90, přítele, ideální známky, peníze na tyhle šaty a džíny musíme nosit z Primarku, protože Pepe Jeans je mimo naše finanční možnosti, ale na rozdíl od spousty ostatních máme zdraví, které se nahradit nedá. A lidé co jej nemají by dali cokoliv za to, aby se mohli vyléčit.
Upřímně bych dala cokoliv za to, aby se Marian mohl uzdravit. Aby se našel zázračný lék, co by mu pomohl, při nejhorším alespoň způsob, jak mu usnadnit poslední metry jeho náročné cesty.
Slyšela jsem, že Čišovský je jedním z nejhodnějších hráčů Plzěské Viktorky a tak si tak říkám, pokud karma funguje, jak je tohle možné? Člověk se řídí jistými morálními pravidly, věří ve 'větší dobro', a pak se stane něco takového. Myslím, že to neni fér a ráda bych se dopátrala, kde mohu takovou záležitost vyreklamovat a podat stížnost.
Vím, že tento článek nedosahuje žádné kvality, ale nebudu si hrát na nějakého supr čupr blogera. Zkrátka jsem se z toho chtěla trochu vypsat a jistým způsobem popřát Marianovi hodně sil. Věřím, že kdyby spoluhráči a fanoušci mohli bojovat stejně tvrdě proti ALS jako bojovali o titul pro Mariana, určitě bychom nemoc společnými silami porazili. Drž se a bojuj až do poslední chvíle, protože naděje je tu vždycky.
No comments